Dočteno...
Každý jsme jedinečný, My sami i naše děti.
….
…není nic, co by se naše děti nenaučily od nás. Všechno, co
dělají či říkají, nějakým způsobem vždy souvisí s námi. Ať se nám to líbí nebo ne.
….
Ujasněte si, co vlastně opravdu chcete. Říkate.li ne, pak
myslete ne a říkáte-li ano, pak myslete ano. Jinak vlastně učíte vaše děti LHÁT
a způsobujete jim v životě zmatek.
….
Již jako malé dítě se vlastně stáváme rodiči. Jaké dětství
prožijeme a jaké modely si osvojíme ,
takový život žijeme a tak později vychováváme svoje děti.
….
Čím odlišnější postoje rodičů jsou, tím větší zmatek vzniká
v mozku dítěte.
….
…svět je vždy takový, jaký jej vidíme my. Svět je našim
zrcadlem. Svět nás učí té největší lekci o sobě právě tím, jak se k nám chová.
A my učíme svět, jak se má chovat k nám, tím, co si o sobě myslíme. Nikdo
se nemůže splést. Je to základní životní
princip – akce a reakce, příčina a následek.
….
Lidé, kteří vědí co chtějí, a umějí si o to říci, jsou pro
druhé čitelní a lidé si jich váží. Pokud mohou, rádi jim pak vyhoví.
….
Vždy, když je jeden ze zúčastněných pevně přesvědčen o své
pravdě a cví, co je v danou chvílli pro něho nejlepší, bývá to nejlepší i
pro všechny ostatní. Dokonce i v případě, že těm druhým se to úplně nelíbí
nebo s tím nesouhlasí.
….
Malé dítě je jako houba. Nasává do sebe vše, co jde zrovna
kolem … je připravené poznat všechny dostupné informace, touží se učit a
pochopit všechny souvislosti. Přijímá vše, co mu poskytneme a nabídneme.
Schopnosti učit se je základní motivace
k životu, neboť dítě chce růst a co nejvíce věfdět o světě kolem. Nemusíme
ho k tomu vést, stačí jen této přirozenosti s láskou využít. Je to přímo podstata jeho existence, a pokud dítě neodradíme nevhodnými postupy, násilím či případnými
tresty a především svým nefungujícím životem, chce se stále učit a učit.
….
Nezničte ve svých dětech přirozenou touhu poznávat a růst.
Buďte jemní a citliví, chraňte své dítě, ale umožněte mu udržet si zájem o poznávání věci a chuť učit
se. Je to základní motivace k našemu životu. Ztratíme-li tuto touhu,
nemáme proč žít.
….
Buďte upřímní. Říkejte
dětem pravdu. Rozpoznejte, kdy dítě zbytečně stresujete svým vlastním strachem,
ale i to, že dítě nadměrně podporujete navzdory vašemu vlastnímu strachu. Buďte
v rovnováze. Rozpoznejte, kdy je
situace pro dítě skutečně nebezpečná a kdy je to jen o tom, že ho ovládáte a
berete mu jeho moc, protože vy toho dokážete málo. Buďte upřímní!!!
….
Buďte jasní a jednoznační. Říkejte prostě pravdu. Hlavně vůči dětem
dávejte najevo jednoznačný a pravdivý postoj. Nebudou se pak bát vašich reakci, protože jim
budou rozumět, a budou jim jasnější pravidla tohoto světa.
….
Mluvte pravdu a říkejte jim, jak se doopravdy cítíte.
Dělejte to, za co se můžete postavit a o čem jste přesvědčeni.
….
Štědrý večer je ideál toho, co chceme prožívat. Ale přestaňme se balamutit! Žijeme život tak, abychom z něho
mohli mít radost každý den, každou hodinu, každou minutu. Štědrý
večer je pohádka pro dospělé, ale i pro děti. Ale děti pohádkám věří, začněme
ji už konečně žít i my dospělí!!!
….
Nepřekrucujte realitu! Děti pak ztrácejí schopnost rozpoznávat, co je dobře a co je
špatně. Podávejte dětem takové informace, které jsou vždy v souladu s tím,
jak se vy cítíte. Nemanipulujte s nimi, ale ani se sebou. Nechtějte na
nich, aby vaši situaci řešily, ale dejte
jim všechny informace. Převezměte zodpovědnost
za situaci, ve které se nacházíte, ať je jakákoli. Učte vaše děti věci řešit, a
ne si stěžovat nebo zamlžovat souvislosti. Nebojte se, že to nepochopí.
Řeknete-li všechno a budete-li poctiví, vždy to dopadne dobře. ……počítejte s tím, že i když svým dětem
neříkáte pravdu, nebo třeba neříkáte nic a nereagujete, vaše děti cítí nerovnováhu, kterou vytváříte…..
….
Kdykoli rozpoznáte, co je to nejlepší pro vás, důvěřujte tomu,
že to bude vždy to nejlepší i pro vaše
děti!
….
Plody, které
sklízíme:
To, že jsme někdy překvapeni
chováním našeho dítěte, ve většině případů znamená, že si některé věci nechceme
přiznat, či ani dříve jsme je nebo
jejich příznaky nechtěli vidět.
….
Pokud přece jen existují rodiče, kterým vadí, že jejich děti
odcházejí…pak „Nechejte je jít“. Pokud vaše děti uznají, že už vás nepotřebují,
buďte šťastni. Pokud se chtějí samy o sobe postarat a převzít zodpovědnost za svůj
život, pak je váš úkol rodičů splněn. Pokud máte pocit, že jste náhle „bez
práce“, pak si urychleně najděte jiný cíl! Vaše děti nemohou být váš cíl,
nejsou vaše vlastnictví, jen u vás chvíli žily…
….
Takže , staňte se přáteli, podporujte se, mějte se rádi,
dělejte si radost, předávejte si zkušenosti ze svého života, ale neovládejte
se. Rodiče i děti, převezměte zodpovědnost za svůj život a postarejte se o
sebe. Radujte se ze vzájemné blízkosti, věnujte si pozornost, ale žijte svůj
vlastní život.
Jak těžké pro rodiče někdy je pochopit, že děti chtějí mít svůj
život jinak, a jinak že neznamená blbě. Jak těžké někdy je pustit svoje děti do
světa a nebát se, že se chytnou špatné společnosti a že špatně dopadnou! Důvěřujte
si! Dali jste jim přeci to nejlepší, co jste mohli, a věřte, že poslouchaly to,
co jste jim říkali. Podporujte je, ale neovládejte je. Říkejte jim, co si
myslíte o jejich rozhodnutích, ale neřiďte jim život. Neberte jim jejich lekce.
Vše, co vyřešíte za ně, budou muset zkoušet znovu. Pomáhejte jim, až když vás požádají, a mějte svůj vlastní
cíl. Nechejte je jít!!! Je to prostě
normální!
….
Vypněte troubu, kolášč je upečený. Své dospělé děti už nic
nenaučíte. Již se všechno naučily. Čerpají ze svých zážitků z dětství a ze
zkušeností s vámi. Jste již trochu na druhé koleji. Stali jste se diváky v životě
vašich dětí. Ony už tvoří svůj život. Přijměte to. Ale! Ne tak docela. Vaše hranice
vám ještě zbývají. Nalaďte se na sebe a nikdy nepodporujte něco, s čím nesouhlasíte.
Můžete vaše děti stále ještě uchránit mnohých bolestí a omylů. Zbavte se pocitů
viny a důvěřujte tomu, že jste vždy dělali vše nejlépe, jak jste uměli. Buďte
důslední! Tu moc máte. Nalaďte se na sebe! Spolupracujte sami s sebou a
nejděte proti sobě. Nelíbí-li se vám
něco, říkejte to. Neobviňujte vaše děti, ale chovejte se podle vašich
postojů.
….
…. Nejnádhernější úspěch je, když naše velké děti dosáhnou
toho, čeho samy dosáhnout chtěly. Není nic nádhernějšího, než když jejich vize,
kterou se vysnily, prostě „klapne“. Stoupá
tím jejich vláda nad svým životem a roste pocit naplnění , který jim umožňuje
jít dál a stále více a více věřit svým vlastním snům a své vlastní schopnosti
naplnit je.
Pokud jsou děti
naplněny vlastním životem, pak jsou to ty nejúžasnější plody, které rodiče
sklízejí. To, že mladé lidi baví život a zajímají se o svět kolem sebe a
využívají svých vlastních možností, je ten největší dar , který mohou rodiče s pomocí
svých dětí sami sobě dát. A to, že tyto mladé lidi baví žít svůj život a
objevovat svůj potenciál, je ten nejúžasnější plod, který mohou dát sami
sobě.
Zdeňka
Jordánova TVOJE DÍTĚ JE ŠANCE PRO TEBE